Cabinet sáhl k cenovému stropu i daňové úpravě
Vláda v pondělí 21. září 2026 schválila balíček proti zdražování pohonných hmot, jehož jádrem je obnovení denní regulace maximálních cen benzinu a nafty od 1. října. Ministerstvo financí má každý den určovat cenu podle třídenního průměru velkoobchodních cen a k tomu připočítávat marži obchodníků, kterou kabinet zastropuje na 2,50 koruny za litr. Současně stát na měsíc sníží spotřební daň na naftu z 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr, zatímco u benzinu se daň nemění. Vláda také prosadila mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, která má platit letos i příští rok. Resort financí krok zdůvodnil mimořádným růstem rafinerských marží a tím, že regulace má zatím platit do konce října. (ct24.ceskatelevize.cz)
Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou ceny u českých čerpacích stanic na několikaletých maximech. Podle údajů společnosti CCS stál litr Naturalu 95 ve čtvrtek 45,55 koruny a litr nafty 49,13 koruny, přičemž benzin byl nejdražší od léta 2022 a nafta od března 2022. Evropská statistika navíc ukazuje, že tlak na diesel není jen český problém, ale evropský trend. Eurostat uvedl, že v srpnu 2026 v České republice vzrostla cena nafty meziměsíčně o 14,3 procenta, což byl nejvyšší nárůst ze všech zemí Evropské unie. V celé EU se ceny paliv a maziv pro osobní dopravu zvýšily meziročně o 23,8 procenta. To vysvětluje, proč vláda staví současný zásah do paliv do stejné řady jako dřívější protiinflační opatření. (ct24.ceskatelevize.cz)
Podle ministryně financí Aleny Schillerové má krok zmírnit dopad drahých paliv na domácnosti i firmy a udržet ceny pohonných hmot v Česku mezi nejpříznivějšími v Evropské unii. Kabinet zároveň odhaduje, že snížení spotřební daně z nafty bude státní rozpočet stát zhruba 1,1 miliardy korun měsíčně. Jde tedy o opatření, které má krátkodobě ulevit dopravcům i motoristům, ale zároveň zatíží veřejné finance. Vládní argumentace staví na tom, že část současné ceny netvoří efektivní hospodaření firem, ale výjimečná situace na trhu s ropou a rafinérskými produkty. V praxi to znamená, že stát nechce čekat na přirozené zlevnění ropy, ale pokouší se ceny tlumit administrativně a daňově současně. (ct24.ceskatelevize.cz)
Trh, opozice i rafinerie čekají na dopady
Opatření však nevyvolalo jednoznačnou shodu. Předseda ODS Martin Kupka upozornil, že návrh regulace maximální ceny nemusí na trhu fungovat a že může na některých stanicích naopak přinést růst cen, pokud se obchodníci začnou přizpůsobovat stropu. Kriticky se k zásahu staví i část ekonomů, kteří připomínají, že stát sám neodstraní příčinu drahé nafty, ale může jen omezit dopad na domácí ekonomiku. Analytici podle ČT24 upozorňují, že limity marží mohou pomoci hlavně u nejdražších čerpacích stanic, typicky na dálnicích, zatímco většina pump se už pohybuje blízko současného stropu. Zároveň zaznívají obavy, že daň na rafinerie může otevřít spory o právní výklad i o to, zda jde o skutečně mimořádnou daň nebo o dlouhodobý zásah do trhu. (ct24.ceskatelevize.cz)
Ke kroku se vyjadřuje i Orlen Unipetrol, který provozuje obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Podle mluvčího firmy Pavla Kaidla jsou současné vysoké ceny a marže odrazem turbulence na evropských a světových trzích, přičemž rafinerský byznys je cyklický a střídají se v něm období vyšší a nižší ziskovosti. Firma připomíná loňskou čistou ztrátu téměř šesti miliard korun a po zaúčtování opravných položek dokonce rekordní ztrátu skoro 47 miliard. Z toho plyne argument, že krátkodobě vyšší marže nelze vytrhávat z dlouhodobého investičního a provozního cyklu. Pro vládu je však podle zveřejněného zdůvodnění klíčové, že mimořádná daň má částečně vyrovnat náklady, které stát ponese kvůli regulaci a nižší spotřební dani. (ct24.ceskatelevize.cz)
Politicky i ekonomicky jde o citlivý test. Kabinet se rozhodl zasáhnout v době, kdy jsou paliva jedním z nejviditelnějších inflačních témat pro domácnosti, dopravce i zemědělce, a kdy se každé zdražení okamžitě promítá do nákladů dalších sektorů. Současně se ale ukazuje, že jednoduché řešení neexistuje, protože se zde potkává globální cena ropy, marže rafinerií, daňová politika i pravidla Evropské unie. Česká vláda nyní sází na kombinaci cenového stropu, nižší daně a speciální daně pro rafinerie, tedy na mix, který má být dočasný a reagovat na výjimečné tržní podmínky. O tom, zda se opatření skutečně projeví v cenách u stojanů a zda nepřinese vedlejší efekty, budou rozhodovat následující dny a týdny po 1. říjnu. Zatím je jisté alespoň to, že z paliv se znovu stalo jedno z hlavních domácích témat podzimu 2026. (ct24.ceskatelevize.cz)
