Generální tajemník OSN António Guterres v úterý 22. září 2026 otevřel všeobecnou rozpravu 81. zasedání Valného shromáždění v New Yorku projevem, který měl charakter bilančního i varovného vystoupení. Podle OSN označil svět za místo, kde se prohlubují trhliny, a do jedné linie spojil války, nerovnosti, klimatickou krizi i prudký nástup umělé inteligence. Reuters jeho poslední vystoupení v roli šéfa OSN popsal jako výzvu světovým lídrům, aby zpřísnili dohled nad AI, ukončili války a dali větší váhu klimatu. Guterresovo druhé pětileté období skončí na konci letošního roku a jeho mandát se tak uzavírá v okamžiku, kdy se mezinárodní prostředí nachází pod mimořádným tlakem. Tato rozprava je zároveň jedním z posledních velkých fór, na nichž může jako generální tajemník přímo apelovat na hlavy států a vlád. (egypt.un.org)

V projevu zaznělo, že nejde o oddělené krize, ale o různé části jedné proměny globální moci. Guterres tvrdil, že moc se přelévá mezi státy, soukromými korporacemi, jednotlivci a stále častěji i stroji. Zvláštní pozornost věnoval tomu, že technologický vývoj postupuje rychleji než schopnost institucí jeho dopady vyhodnocovat a brzdit. Podle něj je právě proto nutná koordinace, protože v otázkách bezpečnosti, dat a algoritmů není prostor pro osamocený postup jednotlivých zemí. V jeho podání je největší hrozbou situace, kdy se rychlost inovací odpojí od odpovědnosti a od veřejné kontroly. (egypt.un.org)

Reuters uvedl, že v době jeho projevu se v New Yorku scházelo téměř 130 světových lídrů. Tato koncentrace hlav států a vlád byla důležitá i proto, že rozprava přišla v době, kdy se OSN snaží zůstat relevantní navzdory válkám na Blízkém východě, konfliktu na Ukrajině a krizím v Súdánu, Kongu i Myanmaru. Guterres mluvil do sálu plného vlád, které se neshodnou téměř na ničem, ale stále se musí opírat o stejnou instituci. Právě proto se letošní zasedání stalo jedním z nejviditelnějších míst, kde se světová politika snaží formulovat společný jazyk. To také vysvětluje, proč se z jednání Valného shromáždění znovu stala hlavní tribuna globální diplomacie. (internazionale.it)

Válka, hlad a lidská práva

Jedna z hlavních linií projevu se týkala války a míru. Guterres upozornil, že konflikty přinášejí útoky na civilisty, porušování lidských práv, zneužívání hladu jako zbraně a nerespektování mezinárodního práva. Současně propojil ozbrojené konflikty s hlubšími sociálními důsledky, protože válka podle něj prohlubuje nerovnost, ničí rozvoj a urychluje hlad. Zdůraznil také, že mír nelze oddělit od rozvoje a lidských práv, protože bez těchto dvou pilířů je i samotný mír křehký. Reuters připomněl, že na toto vystoupení světoví diplomaté reagovali potleskem zejména ve chvíli, kdy šéf OSN obhajoval dvoustátní řešení pro Izraelce a Palestince. (egypt.un.org)

Zcela zásadní část projevu věnoval umělé inteligenci. Řekl, že státy a firmy, které tento technologický závod vedou, musí sdílet informace o nových bezpečnostních rizicích, spolupracovat na testování a vyhodnocování a hledat společné pojistky, které ochrání veřejnost. Z jeho slov vyplynulo, že mezinárodní dohled má být nezávislý a multilaterální, nikoli ponechaný pouze trhu nebo jednotlivým vládám. Guterres zároveň varoval, že děti se nesmějí stát testovací skupinou neregulovaných systémů a že rozhodnutí o životě a smrti nesmějí přejít na stroje. V jeho podání je právě řízení AI jedním z největších úkolů, před nimiž svět stojí. (egypt.un.org)

Šéf OSN svůj projev vystavěl kolem čtyř takzvaných testů moci: bezpečnosti a míru, nerovnosti, klimatu a umělé inteligence. Vysvětlil, že tyto oblasti nejsou samostatné, protože válka prohlubuje chudobu a hlad, nerovnost zase určuje, kdo zvládne čelit klimatickým šokům, a klimatická krize posiluje nestabilitu a vysídlování. Umělá inteligence podle něj může být buď nástrojem řešení, nebo zdrojem dalšího zhoršení situace. Tímto rámcem chtěl ukázat, že rozhodující otázkou dneška není jen technický pokrok, ale to, kdo jej kontroluje a podle jakých pravidel. OSN tím navázala na svou snahu vrátit do centra debaty princip, že moc musí odpovídat pravidlům a principům. (egypt.un.org)

Klima, reformy a budoucnost OSN

Výrazný prostor dostala i klimatická krize, kterou Guterres označil za nejhlubší mezigenerační nerovnováhu moci. V projevu zaznělo, že jedna generace spotřebovává budoucnost té následující, zatímco klimatické změny přestaly být vzdáleným varováním a staly se každodenní realitou. Šéf OSN vyzval k rychlejší klimatické akci, k zastavení odlesňování a k tomu, aby znečišťovatelé nesli větší odpovědnost za škody, které způsobili. Podle stejného projevu patří mezi řešení také přechod na čistou energii, který OSN popisuje jako rostoucí ekonomickou i bezpečnostní alternativu. Guterres přitom zdůraznil, že klimatická agenda nemá být odložená na později, protože čas na odklad se už podle něj vyčerpal. (egypt.un.org)

Další část projevu se soustředila na reformu samotné OSN. Guterres řekl, že organizace musí být pružnější, účinnější, srozumitelnější, transparentnější a disciplinovanější v zacházení se zdroji. Podle něj svět nepotřebuje slabší Spojené národy, ale instituci dost silnou na to, aby dokázala čelit realitě dneška a zároveň pomáhala vytvářet lepší budoucnost. V řeči navázal na iniciativy jako Pact for the Future a UN80 a spojil je s požadavkem, aby OSN byla přítomnější tam, kde lidé pomoc skutečně potřebují. Reuters k tomu dodal, že Guterresův projev zněl i jako bilanční účet desetiletí, v němž se OSN snažila být zprostředkovatelem konfliktů a fórem pro regulaci nových technologií. (egypt.un.org)

Guterres své vystoupení zakončil s odkazem na zbývajících přibližně 100 dní v úřadu a s příslibem, že i po odchodu z funkce bude hájit hodnoty Charty OSN. Uvedl, že největší moc nespočívá v dominanci, ale ve schopnosti budovat budoucnost, která funguje pro všechny. V závěru zopakoval, že mír je možný, lidská důstojnost je univerzální a právo musí stát nad právem silnějšího. Tato slova dala jeho projevu podobu politické závěti, nikoli jen diplomatického vystoupení. Pro Valné shromáždění tím otevřel týden, v němž budou státy řešit stejné spory na nejvyšší úrovni, ale už bez jistoty, že současné instituce dokážou držet krok s tempem krize. (egypt.un.org)